Je to pronásledování, vraždění a genocida hlavně Židů, Romů a dalších skupin, které byly v očích nacistů méněcenné. Holocaust patří k největším a nejhrůznějším úkonem v celých lidských dějinách, nejen počtem zavražděných, ale i způsobem vyhlazování, které bylo realizováno státem za využití byrokratického aparátu a moderních technických prostředků. Milióny mužů, žen a dětí byly bezcitně zavražděny ve jménu ideologie, jež hlásala nadřazenost tzv. "germánské rasy".
Slovo holocaust se poprvé použilo v 70. letech americkými tvůrci dokumentárních cyklů. Slovo se ujalo a používá se dodnes.
Židé mají pro vyhlazování termín šoa (katastrofa).
Romové porajmos.
Po nástupu Hitlera k moci byl sestaven program na likvidaci Židů, jsou považováni za méněcennou rasu. Židé jsoobviňoval za to, že Německo prohrálo 1. Světovou válku.
V březnu 1933 byl otevřen první koncentrační tábor Dachau. Správu nad tímto táborem vykonávala oddíly SS.
V září 1935 na sjezdu NSDAP v Norimberku byly vyhlášeny „Norimberské zákony“, které definovaly Židy. Podle těchto zákonů byli Židé vyloučeni z německé společnosti na její okraj.
9. listopadu vražda německého diplomata ve Francii rozpoutala masové vraždění Židů a ničení synagog po celém Německu. Říšský ministr propagandy Joseph Goebbels ohlásil, že protižidovské výtržnosti mohou začít.
Z 9. na 10. listopad proběhla „Křišťálová noc“, při které bylo zničeno ohromné množství synagog. Do koncentračního tábora bylo tehdy odvezeno 20 000 Židů.
Adolf Hitler pověřil Heinricha Himmlera organizováním hromadného vyvražďování Židů.
Po této noci byla zpřísněna i další opatření proti Židům (např.: Pokud byl Žid přistižen, že se přátelí s Árijcem, tak byl okamžitě odvezen do koncentračního tábora.). V listopadu 1938 byli Židé vyloučeni za škol a ve vlacích měli samostatné oddělené místo, stejně jako v čekárnách a restauracích.
Židé byli nuceni nosit Davidovu hvězdu, aby je každý mohl identifikovat. Poté se začal Židům zabavovat jejich majetek, který prý získali okrádáním Němců. Pro nezaměstnané Židy nebylo jiné východisko než nucené práce. Po vypuknutí války se situace změnila – k horšímu. Za postupujícími jednotkami Wehrmachtu totiž postupovaly speciální oddíly SS (Einsatzgruppen), které na místě vraždili odpůrce nacismu, inteligenci, důstojníky a hlavně Židy. V Polsku se nacházely asi 3 miliony Židů a zpočátku docházelo k pouze ke spontánnímu vraždění, které nebylo nijak organizováno. Poté byli Židé soustřeďováni v ghettech, odkud byli postupně převáženi do koncentračních táborů, kde museli pracovat sedm dní v týdnu s malými příděly stravy, a tak je pochopitelné, že v táborech jich tisíce umíraly na přepracování a námahu.
První vyhlazování Židů bylo uskutečněno pod názvem eutanazie T-4. Toto bylo prováděno v letech 1940 a 1941, poté po protestech církve byla eutanazie ukončena. Tímto způsobem bylo zabito 240 000 lidí. Mezitím SS experimentovala s různými plyny a nakonec vyvinula pesticid na bázi kyanidu pod názvem cyklon B. První plynová komora byla vybudována v Brandenbergu na konci roku 1939. Vraždění probíhalo jednoduše. Do místnosti se vehnalo 20-30 Židů a poté se místnost bezpečně uzavřela. Židé si mysleli, že se budou sprchovat, ale místo vody na ně ze sprch pustili plyn. Stejně to vypadalo i v Polsku a v dalších vyhlazovacích táborech. Po útoku na SSSR se začalo vraždit ve velkém. Za postupujícími armádami postupovaly čtyři oddíly SS, Eisatzgruppen A, B, C a D. Do začátku října zlikvidovaly přibližně 300 000 Židů. Nevraždily však pouze jednotky SS, nýbrž i pravidelné jednotky Wehrmachtu. Aby ušetřili práci lidem z SS, zabíjeli vojáci Židy naprosto nekompromisně. V Rize dokázal jeden důstojník a 21 mužů zabít 10 600 Židů. Druhá vlna masového zabíjení proběhla v roce 1942, kdy bylo zabito asi 900 000 Židů. Praktikovaly se masové vraždy. Židé byli nahnáni na louku, kde si museli vykopat velkou jámu, kam po zastřelení spadli. Po tomto incidentu se zkoušely i jiné metody. Výfukové plyny z aut se jeden čas také hojně využívaly a každé komando dostalo dva takto upravené vozy. Brzy se však začaly využívat nově postavené vyhlazovací tábory, Sobibor, Majdanek, Chelmno, Belzec, Treblinka a Osvětim. V září 1941 bylo v Osvětimi zplynováno prvních 250 Židů cyklonem B. Prvním dokončeným vyhlazovacím táborem bylo Chelmno u Lodže, kde se začalo vraždit 8. prosince 1941. 20. ledna 1942 se ve Wannsee konala schůze vedoucích představitelů SS a NSDAP. Zde se nacističtí pohlaváři pod vedením Reinharda Heydricha dohodli na konečném řešení židovské otázky a projednali řízení celé akce. Holocaust dostal přednost i před válečným úsilím. Na nacisty okupovaném území se nacházelo přibližně 8 861 800 Židů, z tohoto počtu jich nacisté pozabíjeli asi 5 933 900. Při použití krystalů bylo v Osvětimi každých 24 hodin zabito 60 000 lidí. Velitel Osvětimi Höss tvrdil, že za celou dobu bylo v táboře zavražděno 2 500 000 lidí a dalších 500 000 zemřelo důsledkem hladu a nemocí. Stejně jako v Německu byli Židé vražděni i v Maďarsku, Rumunsku a částečně i v Itálii. Když bylo jasné, že Třetí říše je v rozkladu, dostali agenti SS rozkaz, aby vyvedli kolony Židů z koncentračních táborů, aby mohli být pozabíjeni v týlu. Důsledkem holocaustu bylo stěhování mnoha Židů do Palestiny, kde chtěli založit svůj vlastní židovský stát. V roce 1948 se jim to také podařilo vznikl IZRAEL. Od druhé poloviny roku 1945 byl také zřízen Norimberský soudní tribunál. Zde byli obviněni a odsouzeni všichni nacisté, které se podařilo dopadnout. http://boss.ped.muni.cz/hrbacek/vyukaCap/adobecaptivate/rafaj_jiri/ Konečné řešení Židovské otázky
Vytoužený konec
www.moderni-dejiny.cz/clanek-koncentracni-tabor-osvetim-186/
www.ushmm.org/museum/exhibit/online/hiddenchildren/artifact_gallery/ v AJ
www.annefrankguide.com/cs-CZ/index.asp
Sestřih z filmu Schindlerův seznam
