Byzantská říše
(řecky: Βασιλεία των Ρωμαίων – [Basileja ton Romajon] – Království Římanů) je označení, jehož se zhruba od 19. století užívá pro Východořímskou říši (395–1453), která si po roce 476 udržela jako jediný státní útvar státoprávní kontinuitu s Římskou říší. Hlavním městem říše byla Konstantinopol založená roku 330 císařem Konstantinem Velikým jako Nový Řím.
Vznik říše je datován roku 395, kdy byla římská říše rozdělena na západní (hlavní město Řím) a východní část (hlavní město Konstantinopol). Definitivně však lze mluvit o samostatné říši až po roce 476, kdy byl sesazen poslední západořímský císař Romulus Augustulus a říše západořímská zanikla.
Obyvatelé byzantské říše se považovali ze státoprávního hlediska za Římany a svoji říši za římskou. Stejně tak chápali své císaře jako pokračovatele římských císařů. V islámském světě byla říše nazývána Rúm (روم). Úředním jazykem zde byla od 6.století řečtina, státním náboženstvím od roku 380 křesťanství.
Největšího rozmachu dosáhla říše za Justiniána I., Manželka Theodora, ovládl téměř celé Středomoří, potlačil povstání a vydal Zákoník občanského práva. Podporuje kulturu a vzdělanost, buduje paláce a chrámy - chrám Hagia Sopia /Boží Moudrosti/ Konstantinopole.
Poté následkem expanze islámu a příchodu Slovanů nastal hospodářský i mocenský úpadek.
Vlivem kulturních rozdílů se posléze během 11.st. pravoslavná církev rozešla s církví katolickou. Po ztrátě Malé Asie (zhurba 1071 až 1081) a po uskutečnění čtvrté křížové výpravy (1204), která dobyla a vyplenila Konstantinopol, nepřestala již byzantská moc pomalu upadat. Definitivně říše zanikla dobytím Konstantinopole osmanskými Turky roku 1453, ale některé její části si ještě po nějakou dobu udržely svoji samostatnost (Mystra byla dobyta až roku 1460 a Trapezunt (Trabzon) 1461).
Rozsah Byzance - animace 300 - 1453
1453 dobytí Konstantinopole
